I když jste nebyli při trestném činu zraněni, můžete se po útoku cítit hůře a mohou se u Vás vyskytnout zdravotní potíže nejrůznějšího rázu, od třesu přes žaludeční potíže, zácpy či průjmy, bolesti břicha, až po tlaky na hrudi, bušení srdce, dušnost či závratě. Může za to šok, který jste zažili a který se často projevuje různými reakcemi Vašeho těla. Často jsou tyto projevy spojené s tím, co prožíváte. Můžete pociťovat úzkost, napětí, podrážděnost, nesoustředěnost. U některých obětí trestných činů se může rozvinout posttraumatická porucha, kvůli které můžete trpět nespavostí či nočními můrami. Můžete se cítit vyčerpaní z toho, že se Vám trestný čin neustále vrací ve Vašich myšlenkách či snech. Někteří lidé se v důsledku útoku obávají dalšího možného útoku, proto se začnou vyhýbat místu, kde k události došlo, nebo jsou schopni chodit ven pouze v doprovodu. Může se také stát, že člověk přestane úplně vycházet ven a není schopen chodit do zaměstnání, školy, nakupovat nebo pouze trávit svůj volný čas mimo domov.

V práci či ve škole můžete mít potíže se soustředěním, můžete bloudit myšlenkami zcela jinde, než u zrovna vykonávané činnosti či probíraného učiva. Může se stát, že toho nestihnete tolik, kolik jste zvyklí. Můžete také dělat chyby. I když to nemusí být vůbec lehké, v takovém případě je vhodné se v zaměstnání nebo ve škole svěřit někomu s tím, co jste prožili a jak se nyní cítíte. Nejen, že se dostaví pocit úlevy, protože někdo ví, že změny, které se s Vámi dějí, mají svůj důvod, ale také to může být doba, kdy Vám ostatní pomohou s touto náročnou situací.

V některých případech se můžete cítit unavení a neteční k tomu, co se děje kolem Vás. Pokud se staráte o domácnost a děti, můžete být zaskočeni, že již z těchto důvodů nezvládáte množství práce, které jste dříve běžně zvládali. Následkem tohoto může docházet hádkám, obviňování a sebeobviňování. Je vhodné si s partnerem a rodinou promluvit o tom, co se děje a případně je požádat o pomoc.

Kontakt s Vašimi blízkými může být dočasně obtížný, můžete být uzavřeni sami do sebe nebo Vaši blízcí mohou mít obavy a dotazovat se na to, jak se cítíte, případně na to, co se stalo. Pokud máte děti, pak je třeba myslet na to, že vědí - i ty velmi malé, že se něco děje a že s Vámi není něco v pořádku, proto je důležité, aby jim někdo situaci vysvětlil přiměřeně jejich věku.

Váš partner může situaci prožívat jinak než Vy, což může vést k tomu, že si nebudete rozumět a nebudete mít pocit podpory od partnera. Vašeho partnera také mohou trápit kvůli útoku výčitky svědomí, že Vás lépe neochránil. Vaše reakce na některé běžné situace ve Vašem vztahu může být jiná, než jste byli zvyklí, může Vás přepadat vztek, který si budete vylívat na partnerovi. Můžete mít také tendence být více sami a v izolaci. V takových případech je vhodné partnerovi sdělit, že prožíváte nyní náročné období a také to, jaká pomoc by Vám od partnera pomohla.

V důsledku trestného činu se můžete dostat do finančních potíží. Platby za léky, cesty k lékaři, nižší příjem kvůli nemocenské, to vše se projeví ve Vašem rozpočtu. Existuje několik možností, jak akutní finanční nouzi řešit za pomoci různých sociálních dávek. Pokud máte dluhy a nejste schopni splácet domluvené splátky, je vhodné kontaktovat věřitele a sdělit mu, do jaké situace jste se dostali, a pokusit se s ním domluvit. Více se dozvíte také v sekci „Finanční pomoc po útoku“.

Po útoku se můžete přestat cítit ve svém domově či jeho okolí bezpečně. Může se stát, že město, ve kterém jste strávili celý život, Vám přestane připadat bezpečné. Možná budete cítit potřebu změnit místo, kde žijete. Někdy může být vhodné, než se zotavíte z útoku, dočasně změnit místo pobytu. Platí ale, že není dobré řešit Vaše obavy tím, že se začnete zcela vyhýbat určitým místům nebo činnostem.

Kontakt s kamarády, kolegy či známými pro Vás může být po trestném činu obtížný. Může se stát, že nebudete mít vůbec chuť se s nimi setkávat a budete spíše raději sami, případně s někým, kdo zná Vaše trápení a prožívá ho s Vámi. Pro Vaše okolí může být obtížné s Vámi komunikovat, Vaši kamarádi si nebudou jistí, zda s Vámi mají mluvit o tom, co se stalo, nebo ne, mohou se obávat Vaší reakce. Je také možné, že dočasně ztratíte zájem o aktivity, které jste dříve rádi provozovali.