MÁTE SVÁ PRÁVA

Informační web pro oběti násilí z nenávisti a zvlášť zranitelné oběti

Kdo mi pomůže?

S řešením následků trestného činu Vám bezplatně pomohou v některé z poraden pro oběti trestných činů. Jak můžete tyto poradny kontaktovat, s čím vším Vám mohou pomoci, a další důležité informace se dozvíte v této části.

Poradna Justýna poskytuje bezplatnou pomoc obětem násilí z nenávisti na území celé České republiky, a to jak v právních záležitostech souvisejících s napadením (např. vysvětlení průběhu trestního řízení a práv oběti, pomoc s uplatněním náhrady škody), tak i v sociálních otázkách (hledání nového bydlení, žádosti o sociální dávky) či při zprostředkování dalších navazujících služeb (např. psychoterapie či bezplatného právního zastoupení). Poradnu můžete kontaktovat na bezplatné tel. lince: 800 922 922 nebo na e-mailu: poradna@in-ius.cz.

Bezplatnou pomoc obětem trestných činů poskytují různé instituce na celém území České republiky. Ty, které jsou registrovanými poskytovateli právních informací, najdete na webu https://otc.justice.cz/verejne/seznam.jsf. Organizace uvedené v registru poskytují bezplatně právní informace a mnohdy i další služby v oblasti práva a sociálního poradenství. Rozsah nabízených služeb se různí, je proto před návštěvou dobré seznámit se s tím, co Vám konkrétní organizace může nabídnout, nejvíce informací můžete získat na internetových stánkách vybrané organizace či případně do organizace zavolat.
V tomto registru najdete také advokáty, kteří se zavázali poskytovat jednorázové bezplatné právní poradenství obětem trestných činů. S advokátem je dobré předem dohodnout, po jakou dobu Vám bezplatné poradenství bude poskytovat, abyste se vyhnuli případným nedorozuměním. Často advokáti poskytují poradenství zdarma pouze po dobu 1 hodiny, dále za poradenství musíte zaplatit.
Kontakty na specializované poradny Vám musí poskytnout také zdravotnická zařízení. To platí také pro policii a státní zastupitelství, které vás musí zároveň poučit o vašich právech a průběhu trestního řízení.

Použité předpisy: Zákon o obětech trestných činů: § 8, § 10
§ 8
Informace poskytované oběti Policií České republiky, policejním orgánem a státním zástupcem (1) Jakmile se Policie České republiky nebo policejní orgán dostane do prvního kontaktu s obětí trestného činu, informuje ji i bez žádosti o tom,
a) u kterého konkrétního orgánu může podat oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a předá oběti kontakt na tento orgán,
b) na které subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů se může obrátit s žádostí o odbornou pomoc a za jakých podmínek má právo na poskytnutí bezplatné odborné pomoci, a předá oběti kontakty na tyto subjekty,
c) za jakých podmínek má právo na přijetí opatření k zajištění bezpečí podle jiného právního předpisu (§ 14),
d) u kterého konkrétního orgánu získá další informace o věci, ve které se stala obětí trestného činu,
e) jaké etapy řízení následují po trestním oznámení a jaká je úloha oběti v těchto etapách,
f) u kterého konkrétního orgánu a jakým způsobem může požádat o informace podle § 11 odst. 1 a 3, a předá oběti kontakt na tento orgán,
g) za jakých podmínek a v jakém rozsahu má právo na peněžitou pomoc, včetně poučení o lhůtě pro podání žádosti,
h) u kterého orgánu a jakým způsobem se může domáhat nápravy, jestliže jsou její práva porušena orgánem veřejné moci nebo jí není umožněno jejich plné uplatnění,
i) o jaká opatření k ochraně jejích zájmů může požádat, má-li oběť bydliště v jiném členském státě Evropské unie,
j) jaká další práva má podle tohoto zákona.
(2) Informace podle odstavce 1 se poskytují oběti písemně. Informace podle odstavce 1 písm. a) až d) musí být oběti rovněž srozumitelně ústně vysvětleny.
(3) Přijímá-li oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, státní zástupce, je povinen oběť písemně a ústně informovat i bez žádosti v rozsahu podle odstavce 1 písm. b) až d).
(4) Pokud o to oběť požádá, vysvětlí oběti Policie České republiky nebo policejní orgán srozumitelně ústně i informace podle odstavce 1 písm. e) až j).
§ 10
Informace poskytované oběti jinými orgány veřejné moci a zdravotnickým zařízením
(1) Je-li prvním kontaktním místem obecní policie, Vojenská policie, Vězeňská služba České republiky nebo celní úřad v souvislosti s podáním vysvětlení, poskytne oběti i bez žádosti informace podle § 8 odst. 1 písm. a) a b).
(2) Je-li prvním kontaktním místem zdravotnické zařízení, které poskytuje oběti zdravotní péči po spáchání trestného činu, poskytne jí poskytovatel zdravotních služeb i bez žádosti informace podle § 8 odst. 1 písm. b).

Trestní řízení je pro oběť bezplatné, při podání trestního oznámení ani později po Vás tedy nemůže policie ani státní zastupitelství chtít žádné poplatky. Bezplatné je také poradenství, které obětem trestných činů poskytují registrovaní poskytovatelé uvedení na webu https://otc.justice.cz/verejne/seznam.jsf.
Finanční náklady vám mohou vzniknout, pokud byste chtěli využít služeb advokáta. Pokud u soudu uspějete, měl by soud uložit pachateli, aby vám náklady za advokáta i další náklady (znalecké posudky)související s  trestním řízení nahradil.
Pokud peníze na služby advokáta nemáte, můžete požádat soud o stanovení bezplatného zmocněnce, případně využít služeb advokáta pro bono (o těchto možnostech je dobré se poradit v některé z poraden pro oběti trestných činů). Jestliže Vám vzniknou náklady v souvislosti s podáním vysvětlení nebo výpovědí (například cestovné), měla by Vám je nahradit policie.

Použité předpisy: § 154 TŘ, § 104 TŘ, § 158 TŘ
§ 154
Povinnost k náhradě nákladů poškozeného
(1) Byl-li poškozenému alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, je odsouzený, jemuž byla povinnost k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení uložena, povinen nahradit poškozenému též náklady potřebné k účelnému uplatnění tohoto nároku v trestním řízení, včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce.
(2) Soud i v případě, že poškozenému nebyl přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení ani zčásti, rozhodne na návrh poškozeného o tom, že se odsouzenému ukládá povinnost uhradit poškozenému zcela nebo zčásti náklady související s účastí poškozeného v trestním řízení (§ 155 odst. 4), nebrání-li tomu povaha věci a okolnosti případu, zejména spoluzavinění poškozeného. Z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu přiměřeně sníží; přitom vezme v úvahu zejména povahu trestného činu, osobní a majetkové poměry poškozeného a odsouzeného. Snížení nelze provést, jde-li o úmyslný trestný čin.
§ 104
Svědečné
(1) Svědek má nárok na náhradu nutných výdajů podle zvláštního právního předpisu upravujícího cestovní náhrady a prokázaného ušlého výdělku (svědečné). Nárok zaniká, neuplatní-li jej svědek do tří dnů po svém výslechu nebo po tom, co mu bylo sděleno, že k výslechu nedojde; na to musí být svědek upozorněn.
(2) Nárok podle odstavce 1 má svědek nebo jiná osoba, s výjimkou podezřelého nebo obviněného, též tehdy, dostaví-li se na výzvu orgánu činného v trestním řízení k provedení jiného úkonu dokazování.
(3) Výši svědečného určí zpravidla ihned po uplatnění nároku na svědečné ten, kdo svědka nebo jinou osobu uvedenou v odstavci 2 předvolal, a v řízení před soudem předseda senátu.
§ 158 (1) Policejní orgán je povinen na základě vlastních poznatků, trestních oznámení i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele; je povinen činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti. Pověřené orgány Vězeňské služby České republiky neprodleně informují Generální inspekci bezpečnostních sborů, jakmile zahájí takové šetření.
Přečíst celý paragraf

Při podání trestního oznámení můžete zůstat v anonymitě. V takovém případě ale nebudete mít možnost žádat o informace o průběhu trestního řízení a jeho výsledku.
Oběti, svědci i další osoby se často bojí uvést své citlivé údaje (adresu bydliště, adresu zaměstnání, telefonní číslo apod.) do spisu. V takovém případě můžete požádat policii o skrytí údajů, policie povede informace o Vašem bydlišti, zaměstnání, osobních, rodinných a majetkových poměrech zvlášť tak, aby k nim neměl pachatel při nahlížení do spisu přístup.
Jestliže Vám nebo Vašim blízkým v souvislosti s výpovědí nebo podáním vysvětlení hrozí újma na zdraví nebo jiné nebezpečí, můžete požádat policii, aby byla Vaše identita ve spise utajena úplně.
Možnost anonymní konzultace nabízí také množství akreditovaných poraden poskytující právní informace. Zda jsou služby poskytovány anonymně, můžete zjistit na webových stránkách jednotlivých organizací nebo Vám je sdělí jejich pracovníci telefonicky.

Použité předpisy: § 16 zákona o obětech trestných činů, §55 TŘ
§ 16
Poskytování osobních údajů oběti
Pokud o to oběť, její zmocněnec, zákonný zástupce, opatrovník nebo důvěrník požádá, vedou se údaje o bydlišti a doručovací adrese oběti, zmocněnce, zákonného zástupce, opatrovníka nebo důvěrníka, údaje o jejich místě výkonu zaměstnání či povolání nebo podnikání, a o jejich osobních, rodinných a majetkových poměrech tak, aby se s nimi mohli seznamovat pouze orgány činné v trestním řízení, policisté a úředníci Probační a mediační služby činní v dané věci. Je-li to nezbytné pro dosažení účelu trestního řízení nebo pro řádné uplatnění práva na obhajobu osoby, proti níž se trestní řízení vede, zpřístupní potřebné údaje příslušný policista nebo orgán činný v trestním řízení; o zpřístupnění a jeho důvodech učiní záznam do spisu.
§ 55
Obecná ustanovení o sepisování protokolu
(1) Nestanoví-li zákon jinak, o každém úkonu trestního řízení se sepíše, a to zpravidla při úkonu nebo bezprostředně po něm, protokol, který musí obsahovat
a) pojmenování soudu, státního zástupce nebo jiného orgánu provádějícího úkon,
b) místo, čas a předmět úkonu,
c) jméno a příjmení úředních osob a jejich funkce, jméno a příjmení přítomných stran, jméno, příjmení a adresu zákonných zástupců, opatrovníků, obhájců a zmocněnců, popřípadě jméno a příjmení dalších osob, kteří se úkonu zúčastnili, a u obviněného a poškozeného též adresu, kterou uvede pro účely doručování, a další údaje nutné k zjištění nebo ověření totožnosti, včetně data narození nebo rodného čísla; jsou-li při prováděném úkonu zjištěny údaje o bydlišti a doručovací adrese, o místě výkonu zaměstnání či povolání nebo podnikání poškozeného, svědka, zákonného zástupce, opatrovníka, zmocněnce nebo důvěrníka, pak se na žádost těchto osob do protokolu neuvádějí, není-li to nezbytné pro dosažení účelu trestního řízení, ale vedou se tak, aby se s nimi mohli seznamovat pouze orgány činné v trestním řízení a úředníci Probační a mediační služby činní v dané věci; to platí také pro údaje o osobních, rodinných a majetkových poměrech poškozeného a svědka; je-li to nezbytné pro řádné uplatnění práva na obhajobu osoby, proti níž se trestní řízení vede, sdělí se této osobě potřebné údaje; o sdělení údaje a jeho důvodech se učiní záznam do protokolu,
Přečíst celý paragraf

Některé z poraden pro oběti trestných činů poskytují poradenství v místě, kde bydlíte, nebo v místě, na kterém se domluvíte.

V případě, že se nemůžete do poradny dostavit, je proto dobré do vybrané poradny zavolat a informovat se, zda Vás pracovníci služby mohou navštívit či Vám poskytnout poradenství po telefonu či prostřednictvím e-mailu.

Poradna Justýna poskytuje terénní poradenství obětem násilí z nenávisti na území celé České republiky - její kontaktní údaje najdete zde.

V rámci veřejného zdravotnictví pracují psychologové, kteří své služby poskytují na základě smlouvy se zdravotními pojišťovnami - jejich služby tak pro Vás budou zdarma. Obraťte se na svou zdravotní pojišťovnu, která Vás bude informovat, s kým má uzavřenu smlouvu a předá Vám kontakt. Psychoterapeuta Vám může doporučit také praktický lékař. Bohužel objednací doby u psychologů a terapeutů hrazených zdravotními pojišťovnami bývají dlouhé, na kvalitní psychoterapii se ale vyplatí počkat.
Bezplatnou psychoterapii nabízí rovněž některé neziskové organizace. Oběti domácího násilí se mohou obrátit na různá intervenční centra. Jestliže však potřebujete pomoc psychologa neodkladně, můžete se obrátit na jedno z krizových center.
Druhou možností je najít si placeného psychoterapeuta. Jeho služby Vás budou většinou stát od 500,- do 1000,- Kč za padesátiminutovou konzultaci.

Může se stát, že v důsledku útoku, který jste prožili, ztratíte zaměstnání.

Ztráta zaměstnání Vám může hrozit, pokud nastoupíte na nemocenskou (léčíte se z následků trestného činu – fyzické zranění či psychické následky) a zároveň jste v zaměstnání nově, jste tedy ve zkušební době. V takovém případě se může stát, že Vás zaměstnavatel propustí bez udání důvodu, což ve zkušební době může.

Jinak Vás ale zaměstnavatel v době pracovní neschopnosti propustit nesmí. Výjimkou je pouze situace, kdy máte pracovní smlouvu na dobu určitou, a tato doba uplyne v průběhu Vaší pracovní neschopnosti. Je pak zcela na rozhodnutí Vašeho zaměstnavatele, zda Vám smlouvu prodlouží nebo ne.

Pokud jste v důsledku trestného činu přišli o zaměstnání, může Vám tuto situaci pomoci řešit Poradna Justýna (její kontaktní údaje najdete zde) či některá další z poraden pro oběti trestných činů.

Použité předpisy: Zákoník práce: § 48, § 53, § 66
Obecné ustanovení o rozvázání a skončení pracovního poměru
§ 48
(1) Pracovní poměr může být rozvázán jen
a) dohodou,
b) výpovědí,
c) okamžitým zrušením,
d) zrušením ve zkušební době.
(2) Pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby.
(3) Pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo již jiným způsobem, končí
a) dnem, kterým má skončit jejich pobyt na území České republiky podle vykonatelného rozhodnutí o zrušení povolení k pobytu,
b) dnem, kterým nabyl právní moci rozsudek ukládající těmto osobám trest vyhoštění z území České republiky,
c) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno povolení k zaměstnání20), zaměstnanecká karta nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.
(4) Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance. Zánik pracovního poměru v případě smrti zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, upravuje § 342 odst. 1.
Zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem
§ 53
(1) Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je
a) v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování,
b) při výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, po dobu výkonu těchto cvičení, až do uplynutí 2 týdnů po jeho propuštění z těchto cvičení,
c) v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce,
d) v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou,
e) v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dočasně nezpůsobilým pro noční práci.
(2) Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.
§ 66
Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
(1) Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance.
(2) Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

Zde naleznete vzory některých podání, které byste mohli ve Vaší situaci využít. Všechny údaje obsažené ve vzorech jsou smyšlené. Pokud budete chtít vzor využít, je třeba přizpůsobit všechny informace Vaší konkrétní situaci a smyšlené údaje nahradit Vašimi vlastními údaji. Po vytištění vzoru se nezapomeňte vlastnoručně podepsat.

VZOR_žádost o ustanovení zmocněnce (MS Word)

Nenašli jste

odpověd na svou

otazku?

 

Využijte náší

ON-LINE

PORADNU

Setkali jste se

s násilím

z nenávisti?

 

Využijte 

ON-LINE

FORMULÁŘ 

ČASTO POUŽÍVANÉ ZKRATKY

NzN

Násilí z nenávisti

OSŘ

Občanský soudní řád

PČR

Policie České republiky

TZ

Trestní zákoník

Trestní řád