MÁTE SVÁ PRÁVA

Informační web pro oběti násilí z nenávisti a zvlášť zranitelné oběti

Výslech

Výslech svědka je nejběžnější důkazní prostředek v trestním řízení. Při výslechu se od svědka zjišťují informace o tom, jak se trestný čin stal a kdo ho spáchal. Svědkem proto může být kdokoli, kdo může o trestném činu, jeho pachateli, případně o jiné podstatné okolnosti něco důležitého sdělit. Svědecká výpověď oběti trestného činu, která trestný čin přímo zažila, bývá pro trestní řízení a objasnění trestného činu obzvláště důležitá.

Výslechy svědků provádí jednak policisté v rámci vyšetřování trestného činu, jednak jsou svědci vyslýcháni soudcem při jednání před soudem.

Pro oběť trestného činu může být velmi náročné vybavovat si vzpomínky na okolnosti trestného činu a mluvit o tom s policisty nebo před soudem. Jak výslech probíhá, jaká máte práva, kdo Vás při něm může psychicky podpořit a další informace se dozvíte dále v této části.

Podle zákona má každý povinnost jít k výslechu a vypovídat o věcech, které jsou důležité pro trestní řízení. Pokud se nemůžete k výslechu dostavit, musíte se předem omluvit. K neúčasti na výslechu je třeba mít vážné důvody, jako je například nemoc, neodkladná pracovní povinnosti nebo dovolená v zahraničí.

Výpověď může odepřít ten, kdo:

  • je vázaný zákonem uloženou mlčenlivostí (sociální pracovník, kterého může od mlčenlivosti osvobodit pouze nařízení soudu),
  • je příbuzný obviněného jako rodič, potomek, sourozenec nebo partner,
  • svou výpovědí by vystavil sebe nebo svou osobu blízkou nebezpečí trestního stíhání.

I kdybyste chtěl výpověď z těchto důvodů odepřít, musíte to dát vědět policii, státnímu zastupitelství nebo soudu. To můžete udělat buď osobně u výslechu, nebo dopředu písemně.

Pokud totiž se svědek bez omluvy na výslech nedostaví, hrozí mu předvedení (např. noc v cele předběžného zadržení) nebo udělení pořádkové pokuty až do výše 50 000 Kč.

Použité předpisy:
§ 97 TŘ, § 98 TŘ, § 99 TŘ, § 100 TŘ, § 101 TŘ, § 101a TŘ, § 102 TŘ, § 102a TŘ, § 103 TŘ
§ 97
Povinnost svědčit
Každý je povinen na předvolání se dostavit a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o trestném činu a o pachateli nebo o okolnostech důležitých pro trestní řízení.
§ 98
Předvolání a předvedení
Jestliže se svědek, ač byl řádně předvolán, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být předveden. Na to a na jiné následky nedostavení (§ 66) musí být svědek v předvolání upozorněn. Nedostaví-li se příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, je nutno požádat jeho velitele nebo náčelníka, aby sdělil důvod, proč se předvolaný nedostavil, popřípadě aby ho dal předvést.
§ 99
Zákaz výslechu
(1) Svědek nesmí být vyslechnut o okolnostech, týkajících se utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem, jež je povinen zachovat v tajnosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem zproštěn; zproštění lze odepřít jen tehdy, jestliže by výpověď způsobila státu vážnou škodu.
(2) Svědek nesmí být vyslýchán též tehdy, jestliže by svou výpovědí porušil státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěn.
(3) Zákaz výslechu podle odstavce 2 se nevztahuje na svědeckou výpověď týkající se trestného činu, stran něhož má svědek oznamovací povinnost podle trestního zákona. Rovněž se nevztahuje na svědeckou výpověď o utajovaných informacích klasifikovaných ve zvláštním zákoně stupněm utajení Důvěrné nebo Vyhrazené.
§ 100
Právo odepřít výpověď
(1) Právo odepřít výpověď jako svědek má příbuzný obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh; jestliže je obviněných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných obviněných jen tehdy, nelze-li odloučit výpověď, která se jich týká, od výpovědi týkající se obviněného, k němuž je svědek v tomto poměru.
(2) Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partneru nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.
(3) Odepřít výpověď jako svědek nemůže však ten, kdo má stran trestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona.
§ 101
(1) Před výslechem svědka je třeba vždy zjistit jeho totožnost, jeho poměr k obviněnému, poučit jej o právu odepřít výpověď, a je-li toho třeba, též o zákazu výslechu nebo o možnosti postupu podle § 55 odst. 2, jakož i o tom, že je povinen vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčet. Dále musí být poučen o významu svědecké výpovědi z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi. Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než patnáct let, je třeba ji poučit přiměřeně jejímu věku.
(2) Na počátku výslechu musí být svědek dotázán na poměr k projednávané věci a ke stranám a podle potřeby též na jiné okolnosti významné pro zjištění jeho hodnověrnosti. Výslech svědka se koná tak, aby poskytl pokud možno úplný a jasný obraz o skutečnostech důležitých pro trestní řízení, které svědek vnímal svými smysly. Svědkovi musí být dána možnost, aby souvisle vypověděl vše, co sám o věci ví a odkud se dozvěděl okolnosti jím uváděné. Při výslechu je nutno šetřit jeho osobnost, zejména pokud jde o jeho osobní údaje a intimní oblast.
(3) Svědkovi mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi nebo k odstranění neúplnosti, nejasnosti a rozporů. Otázky směřující do intimní oblasti vyslýchaného svědka, zejména jestliže jde o osobu poškozenou trestným činem, lze klást jen, pokud je to nezbytné pro objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, zvlášť šetrně a po obsahové stránce vyčerpávajícím způsobem, aby nebylo nutné výslech opakovat; jejich formulaci je třeba při zachování potřebné ohleduplnosti přizpůsobit věku, osobním zkušenostem a psychickému stavu svědka. Svědkovi nesmějí být kladeny otázky, v nichž by byly obsaženy klamavé a nepravdivé okolnosti nebo okolnosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpovědi.
(4) Je-li toho třeba k zjištění pravosti rukopisu, může být svědkovi přikázáno, aby napsal potřebný počet slov.
§ 101a
Neshledá-li policejní orgán důvod k sepsání protokolu o výslechu způsobem uvedeným v § 55 odst. 2, ačkoliv se jej svědek domáhá a uvádí konkrétní skutečnosti, které podle něj takový postup sepsání protokolu odůvodňují, policejní orgán věc předloží státnímu zástupci, aby přezkoumal správnost jeho postupu. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, odloží výslech svědka do doby, než státní zástupce přijme opatření. V opačném případě svědka vyslechne a do přijetí opatření státního zástupce s protokolem nakládá tak, aby totožnost svědka zůstala utajena.
§ 102
(1) Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než osmnáct let o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat její duševní a mravní vývoj, je třeba výslech provádět zvlášť šetrně a po obsahové stránce tak, aby výslech v dalším řízení zpravidla už nebylo třeba opakovat; k výslechu se přibere orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže, která by se zřetelem na předmět výslechu a stupeň duševního vývoje vyslýchané osoby přispěla k správnému vedení výslechu. Může-li to přispět k správnému provedení výslechu, mohou být přibráni i rodiče. Osoby, které byly takto přibrány, mohou navrhnout odložení úkonu na pozdější dobu a v průběhu provádění takového úkonu navrhnout jeho přerušení nebo ukončení, pokud by provedení úkonu nebo pokračování v něm mělo nepříznivý vliv na psychický stav vyslýchané osoby. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, orgán činný v trestním řízení takovému návrhu vyhoví.
(2) V dalším řízení má být taková osoba vyslechnuta znovu jen v nutných případech. V řízení před soudem je možno na podkladě rozhodnutí soudu provést důkaz přečtením protokolu nebo přehráním obrazového a zvukového záznamu pořízeného o výslechu provedeném prostřednictvím videokonferenčního zařízení i bez podmínek uvedených v § 211 odst. 1 a 2. Osoba, která byla k výslechu přibrána, se podle potřeby vyslechne k správnosti a úplnosti zápisu, k způsobu, jímž byl výslech prováděn, jakož i k způsobu, jímž vyslýchaná osoba vypovídala.
(3) Osobě mladší než 18 let lze klást otázky jen prostřednictvím orgánu činného v trestním řízení.
§ 102a
(1) Má-li být vyslechnuta jako svědek osoba, která je služebně činná v policejním orgánu nebo je policistou jiného státu,
a) použitá v trestním řízení jako agent anebo provádějící předstíraný převod, nebo
b) bezprostředně se podílející na použití agenta nebo provedení předstíraného převodu, je vyslýchána jako svědek, jehož totožnost a podoba jsou utajeny.
(2) Ve výjimečném případě a za podmínky, že v důsledku výslechu nehrozí újma na životě, zdraví nebo další služební činnosti osoby uvedené v odstavci 1 anebo k ohrožení života nebo zdraví osoby jí blízké, lze provést její výslech jako svědka bez utajení totožnosti nebo podoby, a to pouze na návrh státního zástupce na základě vyjádření příslušného ředitele bezpečnostního sboru.
§ 103
Ustanovení § 93 odst. 1 a § 95 o výslechu obviněného se užije přiměřeně i na výslech svědka.

Policie se bude ptát na otázky, které jsou důležité pro trestní řízení (zda byl spáchán trestný čin a kdo se ho mohl dopustit).

Otázky, které nesouvisí s trestným činem, jsou nepřípustné. Při výslechu se také nesmí klást:

  • klamavé otázky,
  • otázky podbízející určitou odpověď.

Otázky směřující do intimní oblasti (soukromého života a sexuální oblasti), ty lze klást, pokud je to nezbytné k objasnění okolností důležitých pro trestní řízení.

Proti takovým otázkám je možné podat námitku, kterou ten, kdo výslech provádí (soud, policie) vyhodnotí a zaznamená do protokolu.

Použité předpisy: § 55 odst. 1 písm. f) TŘ, § 101 TŘ, § 18 zák. o obětech trestných činů 
§ 55
Obecná ustanovení o sepisování protokolu (1) Nestanoví-li zákon jinak, o každém úkonu trestního řízení se sepíše, a to zpravidla při úkonu nebo bezprostředně po něm, protokol, který musí obsahovat
...
f) námitky stran nebo vyslýchaných osob proti průběhu úkonu nebo obsahu protokolu.
Výslech svědka
§ 101
(1) Před výslechem svědka je třeba vždy zjistit jeho totožnost, jeho poměr k obviněnému, poučit jej o právu odepřít výpověď, a je-li toho třeba, též o zákazu výslechu nebo o možnosti postupu podle § 55 odst. 2, jakož i o tom, že je povinen vypovědět úplnou pravdu a nic nezamlčet. Dále musí být poučen o významu svědecké výpovědi z hlediska obecného zájmu a o trestních následcích křivé výpovědi. Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než patnáct let, je třeba ji poučit přiměřeně jejímu věku.
(2) Na počátku výslechu musí být svědek dotázán na poměr k projednávané věci a ke stranám a podle potřeby též na jiné okolnosti významné pro zjištění jeho hodnověrnosti. Výslech svědka se koná tak, aby poskytl pokud možno úplný a jasný obraz o skutečnostech důležitých pro trestní řízení, které svědek vnímal svými smysly. Svědkovi musí být dána možnost, aby souvisle vypověděl vše, co sám o věci ví a odkud se dozvěděl okolnosti jím uváděné. Při výslechu je nutno šetřit jeho osobnost, zejména pokud jde o jeho osobní údaje a intimní oblast.
(3) Svědkovi mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi nebo k odstranění neúplnosti, nejasnosti a rozporů. Otázky směřující do intimní oblasti vyslýchaného svědka, zejména jestliže jde o osobu poškozenou trestným činem, lze klást jen, pokud je to nezbytné pro objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, zvlášť šetrně a po obsahové stránce vyčerpávajícím způsobem, aby nebylo nutné výslech opakovat; jejich formulaci je třeba při zachování potřebné ohleduplnosti přizpůsobit věku, osobním zkušenostem a psychickému stavu svědka. Svědkovi nesmějí být kladeny otázky, v nichž by byly obsaženy klamavé a nepravdivé okolnosti nebo okolnosti, které se mají zjistit teprve z jeho výpovědi.
(4) Je-li toho třeba k zjištění pravosti rukopisu, může být svědkovi přikázáno, aby napsal potřebný počet slov.
§ 18
Podání vysvětlení a výslech oběti
(1) Otázky směřující do intimní oblasti vyslýchané oběti lze klást jen tehdy, pokud je to nezbytné pro objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení. Tyto otázky je třeba klást zvlášť šetrně a po obsahové stránce vyčerpávajícím způsobem, aby nebylo nutné výslech znovu opakovat; jejich formulaci je třeba při zachování potřebné ohleduplnosti přizpůsobit věku, osobním zkušenostem a psychickému stavu oběti.
(2) Oběť má právo kdykoliv podat námitky proti zaměření otázky. Námitka se poznamená do protokolu. O důvodnosti námitky rozhoduje vyslýchající orgán.

Jako oběť trestného činu máte právo na doprovod důvěrníka. Vaším důvěrníkem může být kdokoliv, koho si zvolíte. Nemusí to být právník nebo advokát. Můžete si vzít někoho ze svých blízkých nebo jakoukoli jinou osobu, které důvěřujete, pokud je starší 18 let. Vaším důvěrníkem ale nemůže být obviněný (pachatel), svědek, obhájce, znalec nebo tlumočník v tomtéž trestním řízení.

Důvěrník může být s vámi přítomen u všech úkonů trestního řízení, tedy i u výslechu. Nesmí však do úkonů nijak zasahovat. Důvěrník nemá žádnou mlčenlivost (pokud jím není sociální pracovník), proto pečlivě zvažte, kdo důvěrník bude. Na policii s vámi půjde kamarád/ka, která za půl roku už nemusí být kamarádem/kou a informovat o tom, co jste říkal/a na policii nebo u soudu.

Pokud však obětí trestného činu nejste a vystupujete pouze jako svědek, na přítomnost důvěrníka právo nemáte. V takovém případě vás může k výslechu doprovodit pouze advokát.

Použité předpisy: § 21 zák. o obětech trestných činů, čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod  
§ 21
Právo na doprovod důvěrníkem
(1) Oběť má právo, aby ji k úkonům trestního řízení a k podání vysvětlení doprovázel důvěrník.
(2) Důvěrníkem může být fyzická osoba způsobilá k právním úkonům, kterou si oběť zvolí. Důvěrník poskytuje oběti potřebnou, zejména psychickou, pomoc. Důvěrník může být zároveň zmocněncem oběti. Důvěrníkem nemůže být osoba, která má v trestním řízení postavení obviněného, obhájce, svědka, znalce nebo tlumočníka.
(3) Důvěrník nemůže zasahovat do průběhu úkonu.
(4) Vyloučit důvěrníka z účasti na úkonu lze pouze výjimečně, jestliže by účast důvěrníka narušovala průběh úkonu nebo ohrozila dosažení účelu úkonu. V případě, že byl důvěrník vyloučen, je nutné umožnit oběti, aby si zvolila jiného důvěrníka, ledaže uvedený úkon nelze odložit nebo by jeho odložení bylo spojeno s nepřiměřenými obtížemi nebo náklady.
Čl. 37
...
(2) Každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení.

Ano, pokud jste oběť, máte právo na výběr pohlaví vyslýchajícího. Policie této žádosti nemusí vyhovět, pokud tomu brání důležité důvody (např. všechny policistky mají dovolenou a výslech nejde odložit). Pokud jste zvlášť zranitelnou obětí, máte právo i na výběr pohlaví tlumočníka, pokud potřebujete jeho služby. V  líčení před soudem není možné si vybrat pohlaví vyslýchajícího.  

Použité předpisy: § 19 zák. o obětech trestných činů 
§ 19
Podání vysvětlení a výslech osobou stejného nebo opačného pohlaví
(1) Oběť může žádat, aby byla v přípravném řízení vyslechnuta osobou stejného nebo opačného pohlaví. Žádosti zvlášť zranitelné oběti je nutné vyhovět, nebrání-li tomu důležité důvody. Důvody, které vedly k zamítnutí žádosti, se poznamenají do protokolu o úkonu.
(2) Zvlášť zranitelná oběť může také žádat, aby v případě, kdy je třeba její výpověď tlumočit, byl přibrán tlumočník stejného nebo opačného pohlaví. Orgán činný v trestním řízení žádosti vyhoví, ledaže nelze provedení úkonu odložit nebo tlumočníka požadovaného pohlaví zajistit.
(3) Odstavce 1 a 2 se obdobně užijí i pro podání vysvětlení podle jiného právního předpisu.

Každý, kdo prohlásí, že neovládá český jazyk, může při jednání s policií, soudy používat jazyk, o kterém prohlásí, že mu rozumí. V takovém případě máte právo na tlumočníka, který je zdarma a je na policii či soudu, aby tlumočníka zajistila. Pokud se tedy necítíte dostatečně jistí ve svých znalostech českého jazyka, raději o služby tlumočníka požádejte.

Použité předpisy: § 2 odst. 14 TŘ 
§ 2
Základní zásady trestního řízení
...
(14) Orgány činné v trestním řízení vedou řízení a vyhotovují svá rozhodnutí v českém jazyce. Každý, kdo prohlásí, že neovládá český jazyk, je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svého mateřského jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá.

Přítomnost rodičů u výslechu dětí mladších 18 let zákon obecně nepředpokládá. Může mít totiž nežádoucí vliv na obsah výpovědi dítěte, které se může před rodičem stydět či mít jiné pocity, které by zabránily dítěti vypovídat. Podle zákona je přítomnost rodičů možná pouze v situaci, kdy může přispět k správnému vedení výslechu dítěte, tedy například k získání důvěry mezi dítětem a osobou vedoucí výslech. Orgány činné v trestním řízení mají povinnost provádět výslech šetrně a s ohledem na duševní vývoj dítěte. U výslechu dítěte musí být vždy přítomen sociální pracovník (z orgánu sociálně právní ochrany dětí) nebo pedagog.

Použité předpisy: § 102 odst. 1 TŘ 
§ 102
(1) Je-li jako svědek vyslýchána osoba mladší než osmnáct let o okolnostech, jejichž oživování v paměti by vzhledem k věku mohlo nepříznivě ovlivňovat její duševní a mravní vývoj, je třeba výslech provádět zvlášť šetrně a po obsahové stránce tak, aby výslech v dalším řízení zpravidla už nebylo třeba opakovat; k výslechu se přibere orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže, která by se zřetelem na předmět výslechu a stupeň duševního vývoje vyslýchané osoby přispěla k správnému vedení výslechu. Může-li to přispět k správnému provedení výslechu, mohou být přibráni i rodiče. Osoby, které byly takto přibrány, mohou navrhnout odložení úkonu na pozdější dobu a v průběhu provádění takového úkonu navrhnout jeho přerušení nebo ukončení, pokud by provedení úkonu nebo pokračování v něm mělo nepříznivý vliv na psychický stav vyslýchané osoby. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, orgán činný v trestním řízení takovému návrhu vyhoví.

Pokud jste se k výslechu nedostavil/a bez předchozí omluvy, měl/a byste svoji nepřítomnost omluvit co nejrychleji zpětně. Můžete tím předejít uložení pokuty nebo předvedení. 

Použité předpisy: § 97 a § 98 TŘ 
§ 97
Povinnost svědčit
Každý je povinen na předvolání se dostavit a vypovídat jako svědek o tom, co je mu známo o trestném činu a o pachateli nebo o okolnostech důležitých pro trestní řízení.

§ 98
Předvolání a předvedení
Jestliže se svědek, ač byl řádně předvolán, bez dostatečné omluvy nedostaví, může být předveden. Na to a na jiné následky nedostavení (§ 66) musí být svědek v předvolání upozorněn. Nedostaví-li se příslušník ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě, je nutno požádat jeho velitele nebo náčelníka, aby sdělil důvod, proč se předvolaný nedostavil, popřípadě aby ho dal předvést.

Zde naleznete vzory některých podání, které byste mohli ve Vaší situaci využít. Všechny údaje obsažené ve vzorech jsou smyšlené. Pokud budete chtít vzor využít, je třeba přizpůsobit všechny informace Vaší konkrétní situaci a smyšlené údaje nahradit Vašimi vlastními údaji. Po vytištění vzoru se nezapomeňte vlastnoručně podepsat.

VZOR_žádost o zabránění kontaktu s pachatelem (MS Word)
VZOR_žádost o skrytí údajů ve spise (MS Word)
VZOR_žádost o utajení totožnosti svědka (MS Word)

Nenašli jste

odpověd na svou

otazku?

 

Využijte náší

ON-LINE

PORADNU

Setkali jste se

s násilím

z nenávisti?

 

Využijte 

ON-LINE

FORMULÁŘ 

ČASTO POUŽÍVANÉ ZKRATKY

NzN

Násilí z nenávisti

OSŘ

Občanský soudní řád

PČR

Policie České republiky

TZ

Trestní zákoník

Trestní řád