MÁTE SVÁ PRÁVA

Informační web pro oběti násilí z nenávisti a zvlášť zranitelné oběti

Základní pojmy

Na této stránce naleznete krátké a srozumitelné definice základních pojmů, s nimiž tento informační a poradenský web pracuje.

Trestný čin je protiprávní jednání, za jehož spáchání hrozí pachateli trest. Trestné činy a tresty stanoví trestní zákoník. Například trestný čin ublížení na zdraví je v trestním zákoníku popsán takto: Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.

Pokud trestní zákoník některé jednání neobsahuje, nemůže jít o trestný čin, i když ho vnímáme jako špatné a trestuhodné. Třeba praktikování černé magie proti sousedovi není trestným činem, protože ho trestní zákoník nezná.

Trestné činy vyšetřuje policie a tresty za ně může ukládat jen soud.

Přestupky jsou také protiprávní činy, ale méně závažné než trestné činy. Příkladem je třeba krádež věci v hodnotě do 5.000 Kč nebo drobné ublížení na zdraví (modřina či drobná oděrka).

Přestupky řeší většinou obecní přestupkové komise a nejčastějším trestem za ně je pokuta.

Trestním oznámením informujete policii (popř. státního zástupce) o tom, že byl spáchán trestný čin. Může být ústní (nahlášení na policejní služebně) nebo písemné (zaslání poštou).

Trestní řízení je proces, ve kterém se zjišťuje, kdo spáchal trestný čin, a pokud je pachatel usvědčen, rozhoduje se o tom, jaký dostane trest. Trestní řízení začíná vyšetřováním u policie, pokračuje u státního zástupce, který podává na pachatele obžalobu, a končí u soudu, který pachatele buď odsoudí a uloží mu trest nebo ho obžaloby zprostí.

Pachatel začne být trestně stíhán ve chvíli, kdy ho policie obviní ze spáchání trestného činu, takzvaně mu sdělí obvinění. Trestní stíhání pak trvá až do skončení trestního řízení, tj. buď odsouzení pachatele nebo jiného skončení (zproštění pachatele obžaloby, zastavení trestního stíhání).

Obžalobu podává na pachatele státní zástupce poté, co policie nashromáždí dostatek důkazů a ukončí vyšetřování. Obžalobu podává státní zástupce u soudu, který pak rozhoduje o tom, jestli je pachatel, kterého státní zástupce obžaloval, skutečně vinen.

Orgány činné v trestním řízení jsou policie, státní zastupitelství a soudy. Každý z nich má v trestním řízení svoji úlohu. Policie má na starosti vyšetřování trestného činu, státní zástupce podává na pachatele obžalobu a soud rozhoduje o tom, jestli je pachatele vinen, a případně mu ukládá trest.

Osoba, která trestný čin spáchala - pachatel - se v trestním řízení nazývá vždy podle toho, v jaké fázi se trestní řízení zrovna nachází. Na začátku, než je pachatel obviněn, jde o podezřelého. Po sdělení obvinění se pachatel nazývá obviněný. Jakmile podá státní zástupce obžalobu a soud nařídí jednání, jde už o obžalovaného. Když je nakonec pachatel soudem odsouzen a rozsudek už nemůže být změněn ani odvoláním, říkáme pachateli odsouzený.

Obětí trestného činu je ten, komu trestným činem vznikla nějaká škoda nebo mu bylo nějak ublíženo - zranění, zničené nebo ukradené věci, ušlý příjem, psychická újma atd. Obětí jsou ale i blízcí pozůstalí po tom, kdo v důsledku trestného činu zemřel.

V trestním řízení se oběti trestného činu říká poškozený. Poškozeným je ten, komu trestným činem vznikla nějaká újma (na majetku, na zdraví atd.). Její náhradu po pachateli může poškozený žádat přímo v trestním řízení. Poškozený má v trestním řízení i řadu dalších práv - může nahlížet do spisu, navrhovat důkazy, účastnit se jednání před soudem. Poškozený se taky může v trestním řízení nechat zastupovat zmocněncem.

Svědek je ten, kdo může při objasňování trestného činu něco podstatného sdělit o trestném činu nebo jeho pachateli nebo o jiné důležité okolnosti. Svědkem je typicky osoba, která trestný čin viděla nebo slyšela. Svědkem často bývá sama oběť trestného činu, která má pak v trestním řízení současně postavení poškozeného i svědka.

Pomocí důkazů je objasňováno, jestli a jak se trestný čin stal a kdo ho spáchal. Důkazem může být například svědecká výpověď, kamerový záznam, znalecké posudky apod.

Znalec hodnotí v trestním řízení otázky, které vyžadují odborné znalosti. Pokud pachatel způsobil oběti nějaké zranění, je třeba vždy přibrat znalce z oboru medicíny - lékaře, který posoudí závažnost zranění. Znalec pak odevzdává v trestním řízení znalecký posudek.

Zmocněnec je zástupce poškozeného v trestním řízení. Zmocněnec hájí zájmy poškozeného, účastní se za něj vyšetřovacích úkonů (výslechů apod.) a podává jeho jménem návrhy a žádosti. Zmocněncem bývá advokát, ale může to být i jiná osoba znalá právních předpisů.

Pokud pachatel způsobil oběti nějakou škodu (ukradl auto, vykradl byt, zpronevěřil peníze atd.), újmu na zdraví (zlomená ruka, otřes mozku atd.) nebo nemajetkovou újmu (psychické útrapy, ztráta blízkého člověka), pak má oběť právo požadovat po pachateli náhradu v penězích. Oběť může žádat náhradu i v rámci trestního řízení. Soud pak při odsouzení pachatele rozhodne taky o náhradě škody - zda a kolik musí pachatel oběti zaplatit.

Trestní zákoník stanoví, které jednání je trestným činem. Obsahuje všechny trestné činy a také možné tresty za jejich spáchání. Trestní zákoník má číslo 40/2009 Sb.

Trestní řád pak upravuje trestní řízení, tj. proces, který vede ke zjištění a odsouzení pachatele trestného činu. Trestní řád má číslo 141/1961 Sb.

Zákon o obětech trestných činů upravuje postavení a práva obětí trestných činů v rámci trestního řízení. Zákon chrání oběť před nevhodným nebo necitlivým zacházením v trestním řízení. Věnuje se také tomu, kdy a za jakých podmínek je třeba poskytnout oběti peněžitou pomoc. Zákon má číslo 45/2013 Sb.

Nenašli jste

odpověd na svou

otazku?

 

Využijte náší

ON-LINE

PORADNU

Setkali jste se

s násilím

z nenávisti?

 

Využijte 

ON-LINE

FORMULÁŘ 

ČASTO POUŽÍVANÉ ZKRATKY

NzN

Násilí z nenávisti

OSŘ

Občanský soudní řád

PČR

Policie České republiky

TZ

Trestní zákoník

Trestní řád