MÁTE SVÁ PRÁVA

Informační web pro oběti násilí z nenávisti a zvlášť zranitelné oběti

Může se stát, že nebudete spokojeni s postupem policie nebo jiného orgánu (například s tím, jak policie vyřídila Vaše trestní oznámení), nebo budete mít za to, že se k Vám policisté nebo jiné úřední osoby nechovaly tak, jak měly (nezdvořilé, arogantní jednání). Takové situace samozřejmě mohou nastat a je proto vhodné znát možnosti, jak se proti nesprávnému, nevhodnému či přímo nezákonnému jednání různých úředních osob a institucí bránit.

Policisté se musí při plnění svých úkolů chovat zdvořile a slušně. Pokud se setkáte s opačným chováním, můžete podat na policistu stížnost.
Jak podat stížnost: Stížnost můžete podat písemně i ústně. Stížnost můžete napsat dopisem, emailem nebo přijít osobně.
Kam podat stížnost: na Krajském ředitelství policie České republiky. Můžete tedy napsat dopis, email nebo přijít osobně.
Obsah stížnosti: popište co nejvíce okolností, např. který policista se k Vám choval neslušně, co přesně vám vadilo, při jaké příležitosti, kdy a kde.
Je důležité vědět jméno a služební číslo policisty, na kterého si stěžujete. Policisté Vám musí vždy sdělit své jméno, hodnost a služební číslo. Služební číslo mívají policisté také uvedené na uniformě.
Podobně postupujte, pokud se k Vám chová nevhodně strážník městské policie. Stížnost však musíte podat na obecní či městský úřad, pod jehož pravomoc tento strážník patříspadá.

Použité předpisy: § 9 zákona o PČR, § 12 zákona o PČR, § 175 správního řádu
§ 9
Zdvořilost
Policista a zaměstnanec policie jsou při plnění úkolů policie povinni dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní.
§ 12
Prokazování příslušnosti
(1) Při provádění úkonu je policista povinen prokázat svou příslušnost k policii služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem policie, na kterých musí být zřetelně viditelné identifikační číslo. Zaměstnanec policie je při provádění úkonu povinen prokázat svou příslušnost k policii průkazem zaměstnance policie se zřetelně viditelným identifikačním číslem.
(2) Pokud povaha nebo okolnosti úkonu neumožňují prokázat příslušnost způsobem podle odstavce 1, prokáže policista svou příslušnost k policii ústním prohlášením „policie“; to neplatí, brání-li povaha nebo okolnosti úkonu také ústnímu prohlášení. Způsobem podle odstavce 1 se policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti úkonu dovolí.
(3) Povinnost prokázat příslušnost k policii nemá policista, který tuto příslušnost oprávněně zastírá.
§ 175
Stížnosti
(1) Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany.
(2) Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; odpovědnost za trestný čin nebo správní delikt není tímto ustanovením dotčena.
(3) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam.
(4) Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.
(5) Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.
(6) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.
(7) Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

Policisté a strážníci mají dovolené použít násilí, pokud nebudete poslouchat jejich pokyny. Nesmí proti Vám však použít násilí bezdůvodně. V takovém případě se mohou dopouštět trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Pokud proti Vám policista nebo strážník použije bezdůvodně násilí, podejte trestní oznámení.
Trestné činy policistů vyšetřuje Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Je tedy vhodné, abyste trestní oznámení na policistu podali na GIBS.
Strážníci městské policie však do pravomoci GIBS nepatří. Na strážníky obecní policie podejte trestní oznámení na státní zastupitelství nebo Policii České republiky.

Použité předpisy: § 329 TZ, § 2 zákona o generální inspekci bezpečnostních sborů, § 158 odst. 1 TŘ
§ 329
Zneužití pravomoci úřední osoby
(1) Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,
b) překročí svou pravomoc, nebo
c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci,
bude potrestána odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán,
a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému značný prospěch,
b) spáchá-li takový čin na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání,
c) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci,
d) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem,
e) spáchá-li takový čin zneužívaje bezbrannosti, závislosti, tísně, rozumové slabosti nebo nezkušenosti jiného, nebo
f) způsobí-li takovým činem značnou škodu.
(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 1 sobě nebo jinému prospěch velkého rozsahu, nebo
b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.
(4) Příprava je trestná.
§ 2
(1) Úkolem inspekce je vyhledávat, odhalovat a prověřovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, jehož pachatelem je
a) příslušník Policie České republiky, celník, příslušník Vězeňské služby České republiky anebo příslušník inspekce (dále jen „příslušník“),
b) zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce v Policii České republiky nebo v inspekci, nebo
c) zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce v Celní správě České republiky anebo Vězeňské službě České republiky, pokud trestný čin byl spáchán v souvislosti s plněním jeho pracovních úkolů.
(2) Úkolem inspekce je vyšetřovat trestný čin
a) příslušníka Policie České republiky, celníka, příslušníka Vězeňské služby České republiky nebo zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v Policii České republiky a
b) zaměstnance České republiky zařazeného k výkonu práce v Celní správě České republiky nebo Vězeňské službě České republiky, pokud trestný čin byl spáchán v souvislosti s plněním jeho pracovních úkolů.
(3) Úkolem inspekce dále je u osob uvedených v odstavcích 1 a 2 provádět zkoušku spolehlivosti.
(4) Úkolem inspekce je sledování a vyhodnocování informací o protiprávní činnosti příslušníků Policie České republiky, příslušníků Vězeňské služby České republiky a příslušníků Celní správy České republiky. Inspekce navrhuje opatření pro předcházení této protiprávní činnosti.
(5) Úkolem inspekce je vydávat metodická doporučení pro činnost jednotlivých bezpečnostních sborů.
§ 158
(1) Policejní orgán je povinen na základě vlastních poznatků, trestních oznámení i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele; je povinen činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti. Pověřené orgány Vězeňské služby České republiky neprodleně informují Generální inspekci bezpečnostních sborů, jakmile zahájí takové šetření.

Policisté a strážníci se musí chovat uctivě a slušně. Pokud od Vás něco žádají, musí Vám sdělit důvod a poučit Vás o Vašich právech a povinnostech. Pokud policista nebo strážník není v uniformě, musí se prokázat služebním průkazem nebo odznakem s identifikačním číslem.
Policisté a městská policie má povinnost poskytnout Vám pomoc, když ji potřebujete. Musí zakročit, pokud hrozí nebezpečí nebo porušení zákona. Vždy musí jednat přiměřeně. Nesmí tedy například použít zbraň, pokud je možné nezákonnou situaci vyřešit domluvou.

Použité předpisy: Zák. o PČR: § 9, § 10, § 11, § 12, § 13, Zák. o obecní policii: § 6, § 7, § 8, § 9, § 10
§ 9
Zdvořilost
Policista a zaměstnanec policie jsou při plnění úkolů policie povinni dodržovat pravidla zdvořilosti a dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní.
§ 10
Iniciativa
(1) V případě ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, jehož odstranění spadá do úkolů policie, je policista ve službě nebo zaměstnanec policie v pracovní době povinen provést úkon v rámci své pravomoci (dále jen „úkon“) nebo přijmout jiné opatření, aby ohrožení nebo porušení odstranil.
(2) Policista má povinnost podle odstavce 1 i v době mimo službu, je-li bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo svoboda osob anebo majetek nebo došlo-li k útoku na tyto hodnoty.
(3) V případě ohrožení nebo porušení vnitřního pořádku a bezpečnosti, k jehož odstranění je příslušný jiný orgán veřejné správy a hrozí-li nebezpečí z prodlení, je policista ve službě nebo zaměstnanec policie v pracovní době povinen přijmout vhodné opatření k odstranění bezprostředně hrozícího nebezpečí a v případě potřeby vyrozumět příslušný orgán veřejné správy. Nehrozí-li nebezpečí z prodlení, policista ve službě nebo zaměstnanec policie v pracovní době tento orgán o tomto ohrožení nebo porušení bez zbytečného odkladu vyrozumí.
(4) Policista nemá povinnost provést úkon nebo jiné opatření, jestliže
a) provádí jiný úkon, zejména
1. plní úkoly, při nichž používá operativně pátrací prostředky3) nebo podpůrné operativně pátrací prostředky,
2. pronásleduje pachatele trestného činu,
3. zakročuje pod jednotným velením,
4. vykonává šifrovou nebo kurýrní službu, při níž by mohlo dojít k ohrožení včasného předání šifrovaných zpráv nebo k ohrožení přepravovaných věcí,
5. plní úkol, při němž používá výbušniny nebo výbušné předměty,
6. zajišťuje bezpečnost chráněných objektů, prostorů nebo osob,
7. provádí výcvik a přípravu k použití operativně pátracího prostředku nebo podpůrného operativně pátracího prostředku, nebo
8. získává poznatky ze zájmového prostředí podle § 70,
jehož přerušení nebo nedokončení by mělo zřejmě závažnější následky než nesplnění těchto povinností,
b) jsou jeho schopnosti sníženy v důsledku jeho zdravotního stavu nebo vlivem léků anebo jiných látek tak, že řádné provedení nebo dokončení úkonu anebo jiného opatření by bylo ohroženo,
c) k provedení úkonu nebo jiného opatření nebyl odborně vyškolen nebo vycvičen a povaha úkonu nebo jiného opatření takové vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, nebo
d) je zřejmé, že nemůže úkon nebo jiné opatření úspěšně dokončit.
(5) Pokud to okolnosti dovolují, je policista před provedením úkonu, při němž dochází k přímému vynucování splnění právní povinnosti nebo k přímé ochraně práv za použití síly nebo hrozby jejího použití (dále jen „zákrok“), povinen použít slov „Jménem zákona!“ a odpovídající výzvy.
§ 11
Přiměřenost postupu
Policista a zaměstnanec policie jsou povinni
a) dbát, aby žádné osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma,
b) dbát, aby jejich rozhodnutím neprovést úkon nevznikla osobám, jejichž bezpečnost je ohrožena, bezdůvodná újma,
c) postupovat tak, aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nebo osob nezúčastněných nepřekročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem.
§ 12
Prokazování příslušnosti
(1) Při provádění úkonu je policista povinen prokázat svou příslušnost k policii služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem policie, na kterých musí být zřetelně viditelné identifikační číslo. Zaměstnanec policie je při provádění úkonu povinen prokázat svou příslušnost k policii průkazem zaměstnance policie se zřetelně viditelným identifikačním číslem.
(2) Pokud povaha nebo okolnosti úkonu neumožňují prokázat příslušnost způsobem podle odstavce 1, prokáže policista svou příslušnost k policii ústním prohlášením „policie“; to neplatí, brání-li povaha nebo okolnosti úkonu také ústnímu prohlášení. Způsobem podle odstavce 1 se policista prokáže ihned, jakmile to okolnosti úkonu dovolí.
(3) Povinnost prokázat příslušnost k policii nemá policista, který tuto příslušnost oprávněně zastírá.
§ 13
Poučování
Policista je povinen před provedením úkonu poučit osobu dotčenou úkonem o právních důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech. Pokud poučení brání povaha a okolnosti úkonu, poučí nebo zajistí toto poučení ihned, jakmile to okolnosti dovolí.
§ 6
(1) Při provádění zákroků a úkonů k plnění úkolů obecní policie je strážník povinen dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní a nepřipustit, aby osobám v souvislosti s touto činností vznikla bezdůvodná újma a případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného zákrokem nebo úkonem.
(2) Strážník je povinen poučit osoby o jejich právech, provádí-li podle tohoto zákona zákrok nebo úkon spojený se zásahem do jejich práv nebo svobod, pokud to povaha a okolnosti zákroku nebo úkonu dovolují; v opačném případě je poučí okamžitě, jakmile to okolnosti dovolí.
(3) Strážník je povinen poskytnout pomoc v rozsahu svých oprávnění a povinností podle tohoto nebo zvláštního zákona každému, kdo o ni požádá.
§ 7
(1) Strážník je v pracovní době povinen v mezích tohoto nebo zvláštního zákona provést zákrok nebo úkon, nebo učinit jiné opatření, je-li páchán trestný čin nebo přestupek či jiný správní delikt anebo je-li důvodné podezření z jejich páchání.
(2) Strážník je i mimo pracovní dobu povinen v mezích tohoto zákona provést zákrok, popřípadě učinit jiné opatření, zejména vyrozumět nejbližší útvar policie, je-li páchán trestný čin nebo přestupek, kterým je bezprostředně ohrožen život, zdraví nebo majetek. Pokud se v tomto případě strážník neprokazuje podle § 9 odst. 1, prokáže příslušnost k obecní policii průkazem obecní policie. (3) Jestliže okolnosti zákroku nebo jiného opatření neumožňují, aby strážník prokázal svoji příslušnost k obecní policii průkazem obecní policie (odstavec 2), prokáže se ústním prohlášením "obecní policie" nebo "městská policie" (§ 1 odst. 4). Průkazem obecní policie se strážník prokáže ihned, jakmile to okolnosti zákroku nebo jiného opatření dovolí.
(4) Strážník je při provádění zákroku povinen, pokud to povaha a okolnosti zákroku dovolují, použít odpovídající výzvy. Pokud to povaha zákroku dovoluje, použije strážník před výzvou slov „Jménem zákona!“.
(5) Každý je povinen uposlechnout výzvy zakročujícího strážníka.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu obecní policie.
§ 8
(1) Strážník není povinen provést zákrok nebo úkon k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, jestliže
a) je pod vlivem léků nebo jiných látek, které závažným způsobem snižují jeho schopnost jednání,
b) k jeho provedení nebyl odborně vyškolen ani vycvičen a povaha zákroku takové odborné vyškolení nebo vycvičení vyžaduje, nebo
c) je zřejmé, že zákrok nebo úkon nemůže úspěšně dokončit.
(2) Strážník neprovede zákrok nebo úkon k plnění úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona, jestliže by jeho provedením došlo k maření úkolů bezpečnostního sboru.
§ 9
(1) Strážník je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k obecní policii stejnokrojem s odznakem obecní policie, identifikačním číslem a názvem obce. Vykonává-li strážník svou pravomoc na území obce, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a, prokáže se na požádání rovněž zmocněním této obce; při zákroku, který nesnese odkladu, tak učiní, jakmile to povaha a okolnosti tohoto zákroku dovolí.
(2) Odznak obecní policie nosí strážník na pravé straně prsou a identifikační číslo pod odznakem obecní policie. Nášivka s názvem obce se nosí na záloktí levého rukávu.
(3) Stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie musí obsahovat jednotné prvky. Stejnokroj nesmí být zaměnitelný se stejnokrojem vymezeným zvláštním právním předpisem.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) vzor odznaku obecní policie,
b) jednotné prvky stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie.
§ 10
(1) Strážník je povinen bez zbytečného odkladu oznámit policii důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin a podle povahy věci též zajistit místo trestného činu proti vstupu nepovolaných osob.
(2) Strážník je povinen oznámit příslušnému orgánu podezření, že byl spáchán přestupek nebo jiný správní delikt, jehož projednání patří do působnosti tohoto orgánu.
(3) Oznámení podle odstavců 1 a 2 musí být doloženo důvody nebo důkazy, o něž se podezření opírá.

Stížností se můžete bránit proti nevhodnému chování úředníků. Stížnost můžete podat písemně i osobně tam, kde se k Vám chovali nevhodně. Stížnosti jsou vyřizovány do 60 dnů a o jejich vyřízení musíte být informováni.
Stížnost můžete podat také na zaměstnance soudů a státních zastupitelství. Stížnost zašlete soudu či státnímu zastupitelství, kde se k vám chovali nevhodně. Stěžovat si můžete jen na nevhodné chování nebo průtahy v řízení. Nemůžete podat stížnost na rozhodnutí soudů a státních zastupitelství.

Použité předpisy: § 175 správního řádu, § 16b zák. o státním zastupitelství
§ 175
Stížnosti
(1) Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany.
(2) Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; odpovědnost za trestný čin nebo správní delikt není tímto ustanovením dotčena.
(3) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam.
(4) Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.
(5) Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.
(6) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.
(7) Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.
§ 16b
Stížnosti
(1) Každý je oprávněn podat stížnost na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství nebo na nevhodné chování státních zástupců, vyšších úředníků a ostatních zaměstnanců státního zastupitelství.
(2) K vyřízení stížnosti je příslušný vedoucí státní zástupce, který je nadřízen státnímu zástupci, proti němuž stížnost směřuje; je též příslušný k vyřízení stížnosti směřující proti zaměstnanci státního zastupitelství nebo vyššímu úředníkovi, v jehož čele stojí. K vyřízení stížnosti směřující proti nejvyššímu státnímu zástupci je příslušný ministr spravedlnosti. Stížnost se podává u toho, kdo je příslušný k jejímu vyřízení.
(3) Ten, kdo je příslušný k vyřízení stížnosti, je povinen přešetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené; vyžaduje-li to řádné prošetření stížnosti, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě požádá o vyjádření další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. Pokud byla stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, sdělí stěžovateli v rámci vyrozumění o vyřízení stížnosti, jaká opatření byla přijata pro odstranění zjištěných závad.
(4) Je-li v téže věci podána stejným stěžovatelem další stížnost, aniž by obsahovala nové skutečnosti, stížnost se bez dalšího šetření založí a stěžovatel se již nevyrozumívá; na to je třeba stěžovatele v odpovědi na předchozí stížnost upozornit.
(5) Na podávání a vyřizování stížností se jinak použijí ustanovení upravující podání státnímu zastupitelství s tím, že lhůtu 2 měsíců, uvedenou v § 16a odst. 6 nelze v tomto řízení překročit, a že k přezkoumání vyřízení stížnosti je příslušný vedoucí státní zástupce nadřízený vedoucímu státnímu zástupci, který stížnost vyřizoval, a pokud stížnost vyřizoval nejvyšší státní zástupce nebo ministerstvo, ministr spravedlnosti.

Jako oběť trestného činu máte řadu práv, o kterých Vás policie či státní zastupitelství musí poučit. Vyšetřit podezření ze spáchání trestného činu a obstarat důkazy je vedle toho jejich povinností. Pokud žádné důkazy nemáte, neznamená to, že se police Vaším trestním oznámením nemusí zabývat. Naopak je její povinností podezření z trestného činu prověřit.
Pokud jdete trestní oznámení podávat ústně na policejní služebnu nebo státní zastupitelství, trvejte na jeho zaprotokolování a požádejte, abyste byli vyrozuměni o jeho vyřízení. Trestní oznámení můžete také poslat písemně, neopomeňte opět připojit žádost, abyste byli vyrozuměni o jeho vyřízení. Pokud nejste spokojení s tím, jak policie Vaše trestní oznámení vyřídila, můžete podat stížnost na státní zastupitelství.

Použité předpisy: § 2 odst. 5 TŘ, § 158 odst. 1 TŘ,
§ 2
Základní zásady trestního řízení
...
(5) Orgány činné v trestním řízení postupují v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v tomto zákoně a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí.
§ 158
(1) Policejní orgán je povinen na základě vlastních poznatků, trestních oznámení i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, a směřující ke zjištění jeho pachatele; je povinen činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti. Pověřené orgány Vězeňské služby České republiky neprodleně informují Generální inspekci bezpečnostních sborů, jakmile zahájí takové šetření.

Zde naleznete vzory některých podání, které byste mohli ve Vaší situaci využít. Všechny údaje obsažené ve vzorech jsou smyšlené. Pokud budete chtít vzor využít, je třeba přizpůsobit všechny informace Vaší konkrétní situaci a smyšlené údaje nahradit Vašimi vlastními údaji. Po vytištění vzoru se nezapomeňte vlastnoručně podepsat.

VZOR_stížnost proti postoupení věci do přestupkového řízení (MS Word)
VZOR_stížnost na chování příslušníků Policie ČR (MS Word)

Nenašli jste

odpověd na svou

otazku?

 

Využijte náší

ON-LINE

PORADNU

Setkali jste se

s násilím

z nenávisti?

 

Využijte 

ON-LINE

FORMULÁŘ 

ČASTO POUŽÍVANÉ ZKRATKY

NzN

Násilí z nenávisti

OSŘ

Občanský soudní řád

PČR

Policie České republiky

TZ

Trestní zákoník

Trestní řád